Dohody o podpoře a ochraně investic

-            devizový zákon naplňuje zásadu mezinárodního práva, která stanoví, že stát nesmí zdůvodňovat nesplnění mezinárodní smlouvy odkazem na vnitrostátní předpisy - přiznává proto vyšší právní sílu mezinárodním smlouvám, kterými je vázána ČR, obsahují-li odchylnou úpravu od ustanovení devizového zákona

-            dvoustranné mezistátní dohody o podpoře a ochraně investic patří mezi tzv. prezidentské dohody – vyjadřují s nimi souhlas obě komory Parlamentu, jsou ratifikovány prezidentem, ve Sbírce mezinárodních smluv je vyhlašováno jejich plné znění a před jejich ratifikací rozhoduje Ústavní soud o jejich souladu s ústavním pořádkem ČR

-            v době zahájení transformace naší ekonomiky bylo nezbytné získat zahraniční investory – bylo proto nutné vytvořit určitý systém garancí, jež by jim zaručily vhodné ekonomické podmínky pro jejich investice (záruka proti vyvlastnění a znárodnění investic a záruka volného převodu zisku i celé investice do státu investora); tyto garance je potřeba poskytnout bez ohledu na případný vývoj nebo odlišnou úpravu vnitrostátního právního řádu prostřednictvím instrumentu mezinárodního práva veřejného a takovýmto instrumentem jsou právě dohody o podpoře a ochraně investic

-            i když většina záruk je zakotvena vnitrostátním právam, investoři argumentují, že může rychle dojít ke změně vnitrost. pr.; navíc záruky zakotvené v mezinárodní smlouvě jsou mezinárodněprávně vynutitelné

-            obecně tyto dohody stanoví povinnost smluvních států vytvářet příznivé podmínky pro investory z druhého státu, obsahují doložku nejvyšších výhod, úpravu náhrady škody způsobené vyvlastněním, úpravu převodů plateb spojených s investicemi a převodů výnosů z investic a dalších plateb, postoupení práv a řešení sporů mezi smluvním státem a investorem z druhého smluvního státu

-            poskytují i významné záruky pro české investory, kteří mají zájem o majetkové účasti na podnikání v zahraničí, tj. ve státech, se kterými ČR uzavřela dohodu o podpoře a ochraně investic - tyto dohody tedy působí recipročně

-            investice jsou zpravidla definovány těmito dohodami šířeji, než je definice přímých investic obsažená v devizovém zákoně – jedná se o veškeré majetkové hodnoty, investované v souladu s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany. Mezi investice patří např.:

Ømovitý a nemovitý majetek, jakož i všechna věcná práva, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky apod.

Øakcie, obligace, vklady společností nebo jakékoliv jiné formy účasti na společnosti

Øpeněžní pohledávky nebo nároky na jakoukoli činnost mající hospodářskou hodnotu související s investicí

Øpráva z oblasti duševního vlastnictví, včetně autorských práv, průmyslová majetková práva, práva z ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwillu, spojená s investicí

Øpráva vyplývající ze zákona nebo smluvního ujednání, licence či povolení, včetně koncesí k průzkumu, těžbě a využití přírodních zdrojů

-            investorem se rozumí jakákoliv FO nebo PO jednoho ze smluvních států, která investuje na území druhého smluvního státu

-            výnosy znamenají částky plynoucí z investice a zahrnující zejména zisky, úroky, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo jiné poplatky

-            podpora investic bývá vyjádřena jako závazek obou smluvních států povolovat investice investorů druhého smluvního státu a poskytovat těmto investicím spravedlivé a rovné zacházení, a jako garance, že proti těmto investicím nebudou použita diskriminační opatření; smluvní stát má podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory; investice musí mít zajištěno řádné a spravedlivé zacházení, požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhého státu

-            ochrana je poskytnuta jak investicím a jejich výnosům, tak i reinvesticím. Tato ochrana spočívá jednak v záruce, že investice investorů jednoho smluvního státu nesmějí být na území druhého smluvního státu vyvlastněny či znárodněny, s výjimkou případů provedených ve veřejném zájmu a zaručujících odškodnění. Jestliže investice investorů utrpí následkem války, výjimečného stavu, nepokojů či jiných podobných událostí na území druhého státu, poskytne jim tento stát zacházení, jde-li o restituci, náhradu škody či vyrovnání, ne méně příznivé, než jaké poskytne tento stát svým vlastním investorům či investorům třetího státu

-            doložka nejvyšších výhod znamená, že smluvní země poskytne na svém území investicím nebo výnosům investorů druhé země zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje investicím nebo výnosům svých vlastních investorů či investorů jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější

-            dalším nástrojem ochrany investic je záruka volného převodu všech plateb souvisejících s investicemi, včetně výnosu z investice a výtěžku v případě likvidace nebo prodeje investice a včetně měnové konverze. Demonstrativní výčet těchto převodů zahrnuje:

Økapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice

Øvýnosy z investice

Øčástky na splácení půjček uznaných oběma smluvními státy za investici

Øprostředky získané z prodeje nebo likvidace investice

Øodškodnění

Øplatby spojené s postoupením práv

Øvýdělky FO za práci a služby provedené v souvislosti s investicemi

-            ↑ překonáno platným devizovým zákonem, který všem cizozemcům, tedy bez ohledu na to, zda jde o investory či nikoliv, zaručil volnou směnitelnost české měny v jejich držení a volný převod devizových prostředků do zahraničí

-            dohody obsahují také úpravu řešení sporů. Jakýkoliv spor mezi investorem jednoho smluvního státu a druhým smluvním státem v souvislosti s investicí na území tohoto druhého státu (tzv. diagonální spor), je předmětem jednání mezi stranami sporu. Jestliže spor nebude v určité lhůtě (zpravidla 6 měsíců) urovnán, je investor oprávněn spor předložit těmto institucím (podle svého výběru):

Øpříslušnému soudu smluvního státu, na jehož území byla investice uskutečněna

ØMezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (Internatonal Center for Settlement of International Disputes), podmínkou však je účast obou smluvních států v Úmluvě o řešení sporů z investic mezi státy

Ørozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustanovenému podle rozhodčích pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL)

-            sporý týkající se výkladua použití dohody o ochraně a podpoře investic, by měly být vyřešeny konzultacemi nebo diplomatickou cestou – pokud se nezadaří, může jej sml. strana předložit rozhodčímu soudu stanovenému ad hoc způsobem stanoveným dohodou

-            dohody bývají sjednávány s dobou platnosti většinouna 15 – 20 let, což zaručuje nediskriminační zacházení pro investory smluvních států a jejich investice na území druhého státu pro dostatečně dlouhou dobu, a to většinou s možností automatického prodloužení na další 5-ti až 10-ti leté období

-            v některých dohodách je obsaženo ustanovení o zpětné účinnosti těchto dohod v tom smyslu, že ustanovení dohod se vztahuje i na investice uskutečněné v minulosti po určitém datu (často např. po 1.1.1950). Hlavním smyslem tohoto ustanovení je zajištění stejné ochrany investic uskutečněných před platností dohody, jako pro investice uskutečněné po nabytí platnosti dohody.

-            termín 1/1/50 byl stanovens ohledem na dobu ukončení vydávání konfiskačních a znárodňovacích předpisů – byl vyjádřen zájem na tom, aby investice dotčené těmito předpisy nepožívaly ochranu dohod na ochranu a podporu investic

Za vyvlastnění majetku jiných států bylo naším státem již poskytnuto odškodnění za konkrétní majetek, nebo ve formě odškodnění globálního.